Prohlídka Těnovic
aneb jak „přijet-nepřijet, vidět-nevidět, prožít-neprožít“
Po dnešní ranní návštěvě Pražského hradu a dopolední zastavení se na královském Karlštejně, nabízí vám nyní naše virtuální cestovní kancelář polední prohlídku skvostu nikoliv historického, ale naopak stavby jež svým nenápadným avšak podmanivě přátelským vzhledem a usazením v krajině, zejména však svým posláním a hlubokou náplní, orientuje se na uvolněnou, září prostupující přítomnost a oslňující k dokonalosti přivedenou budoucnost.
Na poloviční vzdálenosti mezi Plzní a Rokycany, mírně na jih, nachází se obec Spálené Poříčí a v její blízkosti obec Těnovice. Na místě zvaném „Těnovická skála“ se na rozloze 12 ha rozkládají naše pozemky – původně převážně pole. Na jejich nejvyšším místě stojí nově postavená budova meditačního centra schopná pojmout na padesát praktikujících buddhistů včetně možnosti jejich přespání ve stejném objektu. Budova samotná je meditačním centrem s celoročním provozem pro individuální praxi i pro víkendové či delší skupinové i individuální retreaty. Centrum je však také základnou pro organizování velkých letních meditačních kurzů. Na první takovou akci se v roce 1999 sjelo do Těnovic na 1100 buddhistů ze všech koutů světa. Prvním zde organizovaným kurzem byl kurz Přenos vědomí (tib. phowa ) a stejný kurz zde budeme organizovat i letos v srpnu 2005.
Když mluvím o tom, že meditační centrum je schopno pojmout 50 praktikujících, jak k meditaci, tak k noclehu, pak to je i není pravda. Leccos ještě zbývá postavit. Přijměte tedy, prosím, pozvání a pojďte se se mnou projít těnovickým centrem, jako bychom jím procházeli poprvé.
Stavba ve tvaru písmene U se otevírá směrem na jih. Přirozená terasa která bude doufejme již letos pokrytá dlažbou nás přivádí k hlavnímu vstupu. Projdeme-li úzkým zádveřím s posuvnými dveřmi, padne nám na první pohled do oka nádherné schodiště s dubovými stupni umístěné napříč halou osvětlenou přirozeným světlem střešních oken. Po pravé straně se nachází společenská místnost s kuchyní, jež je po meditační místnosti zřejmě nejpoužívanější místností v domě. V případě zimního pobytu se jednoznačně doporučuje ulehnout na noc zde a usínat ve společnosti opačného pohlaví romanticky sledujíce červené uhlíky dohořívajícího krbu, popřípadě naslouchajíce praskání hořícího dřeva. Ticho zasněžené samoty rušené snad jen nepravidelně se zapínajícím motorem ledničky bude zaručeně umocňovat prožitek této čisté země, jež bude postupně přecházet z iluze bdění v iluzi spánku.
Nechme však oči ještě chvíli otevřené a nahlédněme do knihovny obsahující rozšířenou buddhistickou literaturu včetně základních textů mistrů naší linie. Usedněme do prozatím neexistujících křesel stojících v útulném zákoutí a popřemýšlejme nad významem napsaných vět. Je čas na studium dharmy a také na relaxaci. Neostýchejme se tudíž sáhnout do vedlejší knihovničky a začtěme se do knih, které zdejší návštěvníci považovali za natolik zajímavé, že se rozhodli podělit se o ně s ostatními – učiňme později totéž.
K přípravě pokrmů a pití nachází se zde zbrusu nová kuchyňská linka plně vybavená základními spotřebiči, zejména však nezbytným rýžovarem a zásobou jasmínové rýže. Tedy promiňte, opět nahlížím věci budoucí, nová, plně zařízená linka se zde ještě nenachází, ale s vaší pomocí jistě brzy bude. Nyní otevřeme francouzské okno a vyjdeme (tedy představíme si, že vycházíme) na dláždění terasy. Po levé straně obdivujeme majestátnost oslnivě bílé stúpy, okolo které obcházejí drobné postavy, a po celém horizontu od východu k západu vnímáme energii otevřeného prostoru, který je zde k dostání již dnes v nebývalém množství. Případný déšť nebo přívalový liják již nebude znamenat nebezpečí navlhnutí stěn domu a rozblácenou půdu okolo domu, neboť okapové svody byly instalovány a svedeny do hlubokých jam vyplněných kamením a porézním podložím. Dnešní polední slunce však příjemně rozehřívá červenou omítku za našimi zády a my opět vstupujeme do kuchyně.
Nyní však neusedneme k velkému jídelnímu stolu a projdeme opět do haly. Přímo proti nám se nachází meditační místnost. Zujeme si námi donesené přezůvky a potichu vstupujeme, abychom nerušili ostatní v meditaci. Proti nám je jednoduchý oltář běžný jako ve většině našich center s centrálně umístěnou podobou 16. Karmapy a s ostatními meditačními aspekty. Do meditace nyní neusedneme, neboť nás čeká ještě prohlídka dalších částí domu. Zformulujeme tedy přání za dosažení osvícení pro dobro všech bytostí, všimneme si prosklené stěny s výhledem do krajiny, sloužící k trénování koncentrace při meditaci, a opět z gompy vypochodujeme. Za meditační místností se nachází místnost, jejíž účel byl stanoven jako pokoj pro dočasného správce. Je zde dobrý výhled na příjezdovou cestu a dá se zde nerušeně pracovat i v případě, že centrum obývá větší počet klidnějších či menší počet živějších kamarádů. Po obou stranách haly jsou umístěné moderní koupelny s toaletami.
Letošní zima byla poměrně chladná, ale hlavně dlouhá. Byla však ideální pro otestování našeho nového kotle na pevná paliva. Kotelna-dílna, ke které se tedy tímto dostáváme, si získala zejména pro svou zvýšenou prašnost a tedy zhoršené podmínky k dýchání své skalní příznivce, kteří zde nocovávají a starají se nám všem o pravidelné přikládání do kamen i v nočních hodinách. Jakoby místních zázraků nebylo dost, dokáže již více návštěvníků centra přetopit kotel, a tím ho přepnout do režimu „sauna-pára“ a prakticky demonstrovat příklad „dharmakája-sambhógakája-nirmánakája“ na relativní úrovni jako „vlhkost-mraky-déšť“.
V naší prohlídce se dostáváme opět do haly a stoupáme po zbrusu novém schodišti do podkroví. Zatím neutěšené skladiště by se mělo v brzké době proměnit v příjemný víceúčelový prostor. Nejdříve však bude nutné zakoupit materiál a odpracovat mnoho brigádnických hodin a tepelně zaizolovat střechu a podlahu, aby nám neutíkalo teplo a myšky byly nuceny najít si jiné zimoviště. Hovoříme-li o myších, není možné nezmínit i další návštěvníky a obyvatele centra patřící do zvířecí sféry. Po kočce SamSáře, která se první odhodlala objevovat široké pláně Těnovic a která byla do centra přivezena-zachráněna coby opuštěné kotě, přibylo do centra další kotě, které nebojácně přišlo jako doprovod od vlaku z Lipnice přes les. Kotě bylo moc milé, ale zdá se, že také neodolalo širokým pláním. Když si tak představuji dvě roztomilá koťátka kráčející po posekané louce směrem k lesu, když tu náhle padne na ně stín jak se na obloze objevili kroužící dravci, symboly dobrých buddhistických znamení, v zápětí koťátka utíkají ze všech sil k lesu…
No, obraťme raději list (koneckonců třeba to stihla). I z těchto důvodů rozhodli jsme se do budoucna nepřivážet do centra žádná zvířata a domácí mazlíčky a raději je na těch pár dnů umisťujeme u svých rodičů a přátel.
Naše prohlídka je u konce a nezbývá než pozvat všechny do Těnovic a naplnit účel této stavby – pomáhat bytostem v rozpoznání potenciálu a zářivosti jejich vlastní mysli.